Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro rok 2014:Volejte 775 305 355 nebo pište na bulantka@seznam.cz

Lhůta pro podání - 3.března 2014 (papírová forma)
Elektronická forma – 20.března 2014
Lhůta pro podání vyúčtování daně vybírané srážkou není upravena žádným z ustanovení ZDP a proto platí obecné ustanovení daňového řádu. Dle ustanovení § 137 odst. 2 daňového řádu se vyúčtování podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.
Lhůta pro podání – 1.dubna 2014
Pro zdaňovací období 2013 platí nový vzor tiskopisu 25 5459 MFin 5459 – vzor č.19
Vyúčtování za r.2013 včetně jeho příloh a "Žádosti o daňové bonusy podle § 35d odst. 5 a 9 zákona o daních z příjmů" lze podat v elektronické podobě. Podrobnější informace naleznete na adrese: www.daneelektronicky.cz.
Plátce daně, který je zároveň plátce pojistného na důchodové spoření má povinnost veškerá podání ve vztahu k pojistnému na důchodové spoření činit pouze elektronicky (jedná se o podání hlášení, následného hlášení, vyúčtování a plnění oznamovací povinnosti podle § 16 odst. 4 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření).
Povinnost podávat VDA DPZ včetně příloh pouze elektronicky, vyplývá pro plátce daně u nichž je vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů daňových nerezidentů tj. poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 ZDP z ustanovení § 38j odst. 6 ZDP. Povinnost ze ZDP podávat výše uvedené vyúčtování včetně příloh elektronicky nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, ani plátcova pokladna této fyzické osoby, pokud celkový počet daňových nerezidentů - poplatníků podle § 2 odst. 3 ZDP, kterým vyplácí příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, nečiní v průběhu vykazovaného zdaňovacího období více než 10.
Poznámka: Výše uvedená povinnost se nevztahuje na podání VDA DPS.
Jsou pro závislou činnost dostupné tiskopisy v anglické verzi?
Ano, upozorňujeme plátce daně, kteří zaměstnávají daňové nerezidenty tj. poplatníky podle § 2 odst. 3 ZDP, že na internetu Finanční správy v sekci daňové tiskopisy (případně v sekci Upozornění k tiskopisům) jsou dostupné anglické verze tiskopisu:
• Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků – vzor č. 22
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, - vzor č.21
Tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka při vyplňování. V průběhu února 2014 bude zveřejněna i anglická verze nových vzorů pro zdaňovací období 2014.
Jsem plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a zaměstnávám pouze dva zaměstnance, kterým vyplácím měsíční daňové bonusy z vlastních finančních prostředků, jaký formulář mám použít, pokud žádám správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?
Použijte tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 - vzor č. 8 s názvem "Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech". Upozorňujeme, že o měsíční daňové bonusy musí plátce daně požádat za každý měsíc na samostatné žádosti.
Pokud budete žádat o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění použijte tiskopis č. 25 5246 MFin 5246 – vzor č. 8. Použít lze i případně vzory č. 7.
Na žádostech neopomeňte označit, zda se jedná o žádost běžnou či dodatečnou.
Jaký vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků je nutné použít za zdaňovací období 2013 pro účely daňového přiznání?
Pro zdaňovací období 2013 je v platnosti vzor tiskopisu č. 21. Pro zdaňovací období 2014 je vydán nový vzor č. 22 a zároveň bylo zveřejněno nové potvrzení pro účely srážkové daně dle § 6 odst. 4 ZDP, kterou po konci roku 2014 může poprvé poplatník (daňový rezident) vypořádat prostřednictvím daňového přiznání.
Pracuji již několik let u stejného zaměstnavatele. Musím pro rok 2014 podepisovat "Prohlášení k dani" na novém tiskopisu?
Ve zdaňovacím období 2014 lze použít vzor č. 22, ale i předcházející podepsané vzory. Na přelomu února a března 2014 bude vydán nový vzor 23. Nový vzor 23 doporučujeme použít u nových zaměstnanců. Zákonné opatření č. 344/2013 Sb., mění pouze pojmosloví a význam některých pojmů.
SLEVY NA DANI
Jak vysoké jsou slevy na dani podle § 35ba zákona za rok 2013?
• 24.840 Kč na poplatníka (možnost uplatnění i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR). Daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.
• 24.840 Kč na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši 68.000 Kč a jedná-li se o druhého z manželů, který je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši.
• 2.520 Kč u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně.
• 5.040 Kč u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
• 16.140 Kč u držitele průkazu ZTP/P.
• 4.020 Kč pro studenta (po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem).
Když chci uplatnit za rok 2013 slevu na dani na manželku, která je na mateřské, počítá se do jejího příjmu i rodičovský příspěvek nebo mateřská?
Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):
• dávky státní sociální podpory,
• dávky pěstounské péče (nejedná se odměny pěstouna),
• dávky osobám se zdravotním postižením,
• dávky pomoci v hmotné nouzi,
• příspěvek na péči, sociální služby,
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.
Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):
• veškeré příjmy "v hrubém" od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu atd.,
• včetně příjmů od daně osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů,
• všechny druhy důchodů,
• nemocenská,
• náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
• ošetřování člena rodiny,
• podpora v nezaměstnanosti,
• peněžitá pomoc v mateřství,
• odměny pěstouna.
Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.
Do jakého zdaňovacího období se pro účely posouzení vlastního příjmu manželky/manžela podle § 35ba ZDP zahrnují dávky např. nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné obdržené manželkou (manželem) poplatníka v průběhu ledna 2014, které se započítávají do limitu 68.000 Kč, jež je určující pro uplatnění slevy na manželku (manžela) dle § 35ba zákona o daních z příjmů. Do zdaňovacího období roku 2013 nebo 2014?
Do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani v souladu s §35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Do tohoto příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy.
To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné vyplacené v lednu 2014, se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2014.
K tomu ještě sdělujeme, že u příjmů ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, se postupuje podle § 5 odst. 4, v němž se uvádí: "Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období."
To znamená, že příjmy ze závislé činnosti vyplaceny za prosinec 2013 až v lednu 2014 se zahrnují do vlastního příjmu manželky/manžela do zdaňovacího období roku 2013.
Pokud se má žena stala mou manželkou v polovině roku, mohu si uplatnit "slevu na manželku podle § 35ba ZDP"? Manželka je od 02/2013 na mateřské dovolené?
Slevu na dani na vyživovanou manželku žijící s Vámi v domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory.
Slevu na manželku, v případě, že jsou splněny podmínky uvedené výše, si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23.7.2013, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2.070 Kč) ve výši 10.350 Kč.
DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ
Jaká je za rok 2013 výše daňového zvýhodnění?
Výše daňového zvýhodnění je stanovena v § 35c ZDP. Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění (pozn. při splnění všech podmínek vyplývajících ze ZDP) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 13.404 Kč ročně a jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP.
Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový bonus?
Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. pro rok 2013 6 x 8.000 Kč = 48.000 Kč) stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu je 60.300 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.
Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5.025 Kč měsíčně, jestliže úhrn příjmů podle § 6 ZDP za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. 4.000 Kč za 2013). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Pro rok 2014 nedochází ke změně částek daňového zvýhodnění, došlo však ke zvýšení minimální mzdy na výši 8.500 Kč).
Kdy je považováno dítě za vyživované pro účely zdaňovacího období 2013?
Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:
1. nezletilým dítětem,
2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
• soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
• nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
• z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.
Uzavře-li dítě manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.
Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání nově považuje i doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.
Jakým způsobem ve zdaňovacím období 2013 prokazuje zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?
Podle § 38l odst. 3 ZDP nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti" prokazuje:
• úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
• předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
• jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
• potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
• potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
K tomu uvádíme, že ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.
Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole a rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Zaměstnankyni není 26 let a žije v domácnosti s rodiči. Dotaz zní, zda tato zaměstnankyně může uplatňovat slevu na dani na studenta a zda může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Pokud Vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán.
Zaměstnankyně si může uplatnit slevu na dani na studenta a zároveň může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění, pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. ZDP a za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 ZDP.
Zaměstnavatel ve zdaňovacím období 2013 sráží zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. V domácnosti s ním žijí 4 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to 2 vlastní nezletilé děti a 2 zletilé děti manželky. Dotaz zní, zda i po smrti manželky je možno považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 ZDP zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí v domácnosti.
Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
Pokud trvá společná domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c ZDP jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané zákonem.
Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění za mou dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a mou ženou v domácnosti. Od září 2013 zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Domnívám se, že mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok.
Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Dálkové studium na vyšší odborné škole za dodržení výše uvedených předpokladů je považováno dle § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání.
Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c, odst. 6, písm. b) bod 1. ZDP je splněna a daňové zvýhodnění by za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů bylo možno uplatnit.
NEREZIDENTI – zdaňovací období 2013
Kdo je to daňový nerezident ČR?
Daňový domicil (tj. kdo je daňový rezident či nerezident ČR) je stanoven v § 2 ZDP.
Daňovým rezidentem ČR je podle § 2 odst. 2 ZDP fyzická osoba, která splňuje alespoň jednu ze dvou podmínek, tj. má na území ČR bydliště, anebo se zde obvykle zdržuje.
Osobou obvykle se zdržující na území ČR se rozumí osoba pobývající zde alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika časových obdobích. Pro určení rezidentství z hlediska délky pobytu se do počtu dní započítává každá i započatá část dne pobytu, tj. i den příjezdu nebo odjezdu a každý den strávený v ČR, včetně sobot, nedělí, státních a jiných svátků, prázdnin a dovolených.
Daňový nerezident ČR je v ZDP vymezen negativně - jako osoba, která nemá na území ČR bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdržuje (tj. v kalendářním roce se zde zdržuje méně než 183 dnů) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR. V případě daňového nerezidenta musí být splněny obě podmínky současně. Poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují.
Za daňového nerezidenta ČR se považuje ale i osoba, která splňuje jednu ze dvou podmínek daňového rezidentství v ČR stanovenou v ZDP (např. dobu pobytu), jestliže podle kritérií mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je považována za daňového rezidenta druhého státu, nikoliv České republiky.
Můžu jako nerezident ČR uplatnit základní slevu na poplatníka u zaměstnavatele?
Ano, pokud podepíšete "prohlášení k dani" na zdaňovací období 2013 můžete tuto slevu ve výši 24.840 Kč (tj. měsíčně 2.070 Kč) uplatnit přímo u zaměstnavatele.
Jsem daňový nerezident ČR a chci si uplatnit za zdaňovací období 2013 daňové zvýhodnění. Jak mám postupovat?
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, ale i slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (např. na manželku) či nezdanitelné části základu daně můžete uplatnit pouze v rámci daňového přiznání.
Tyto daňové výhody náleží však daňovému nerezidentovi v ČR jen za podmínky, že z jeho celosvětových příjmů nejméně 90 % bude pocházet ze zdrojů na území České republiky, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.
Jsem fyzická osoba - občan Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR a jsem zaměstnancem české firmy, pobývám na území ČR více než 183 dnů v roce a pronajal jsem si zde byt. Trvalé bydliště a stálý byt mám však (v roce 2013) ve Slovenské republice – kde žije i moje rodina a kam dojíždím. Jakou mám daňovou příslušnost?
I když má tento poplatník „bydliště“ (stálý byt s úmyslem se zde zdržovat v obou státech), pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující určení státu, ve kterém má středisko životních zájmů. Jelikož pracuje u nás, vzniká dojem, že užší hospodářské vztahy má k naší republice. Pokud však v ČR pobývá pouze z důvodu zaměstnání a vrací se za rodinou, která zůstala na Slovensku, je považován podle mezinárodní daňové smlouvy uzavřené mezi oběma státy za rezidenta SR.
Jak to bude v případě občana Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR, který je zaměstnancem v roce 2013 u české firmy a pronajal si v České republice byt. Trvalé bydliště (stálý byt) má však stále ve Slovenské republice, ale jeho rodina se přestěhovala za ním do ČR, jeho děti zde chodí do školy, manželka si v ČR našla zaměstnání apod.?
Poplatník má sice bydliště (stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat) v obou státech, pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující, že středisko životních zájmů se přesunulo do ČR – zaměstnanec se stane daňovým rezidentem ČR (s povinností platit daně v ČR ze svých celosvětových příjmů).
Pro potřeby zaměstnavatele (plátce daně) v případě pochybností je vhodné, aby poplatník předložil přímý důkaz (že má daňový domicil v ČR), tj. potvrzení o daňovém domicilu vystavené v ČR místně příslušným správcem daně (podle místa, kde má v ČR stálý byt).
STUDENT
Jsem student a ve zdaňovacím období 2013 jsem pracoval na základě dohody o provedení práce s příjmem do 5.000 Kč, jak je mi tento příjem zdaněn?
V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce nepřesáhla v kalendářním měsíci zdaňovacího období 2013 částku 5.000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období nepodepsal "Prohlášení k dani" podle § 38k ZDP, zdaňují se tyto příjmy jednorázově, a to zvláštní sazbou daně ve výši 15%.
Tím je daňová povinnost vyrovnána a tyto příjmy nevstupují do daňového přiznání, ani se nevykazují na "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění". Pro studenta je výhodnější podepsat u zaměstnavatele "Prohlášení k dani" a uplatnit slevy na dani podle § 35ba ZDP( na poplatníka a na studenta).
Pozn. pokud se však bude např. jednat o příjem na základě dohody o pracovní činnosti, musí být částka 5.000 Kč pro výpočet daně navýšena o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 ZDP (tzn. o 34%).
Dále uvádíme, že podle § 38k odst. 7 ZDP, dodatečně přihlédne plátce daně k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání slev na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě "Prohlášení k dani" podle odst. 4 a 5 (poznámka: podle § 38k odst. 6 ZDP může poplatník podepsat "Prohlášení k dani" na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce).
Od zdaňovacího období 2014 lze však srážkovou daň u § 6 odst. 4 ZDP aplikovat pouze u dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10.000 Kč a zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavec 4,5, nebo 7. Po skončení zdaňovacího období 2014 má poplatník (i daňový rezident ČR) možnost zahrnout výše uvedené příjmy do daňového přiznání.
Od června 2013 jsem byla na brigádě, kde jsem podepsala "daňové přiznání" a v srpnu jsem nastoupila do zaměstnání, kde jsem opět podepsala "daňové přiznání". Jenže jsem se nyní dozvěděla, že daňové přiznání se může podávat jen jednou. Co s tím mám teď dělat a jaké to pro mě může mít důsledky?
Z Vašeho dotazu je zřejmé, že máte na mysli podepsání nikoliv "daňového přiznání", ale prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. Je to tiskopis, na kterém zaměstnanec potvrzuje pro konkrétního zaměstnavatele, že u něho chce uplatnit slevy na dani (prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP).
Toto prohlášení je skutečně možné na stejné období kalendářního roku podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 ZDP). Pokud jste prohlášení na měsíce červen a červenec podepsala pro jednoho zaměstnavatele, můžete v srpnu podepsat prohlášení pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.
Jsem daňový nerezident ČR, můžu si u zaměstnavatele uplatnit slevu na studenta?
Ano, pokud podepíšete na příslušné zdaňovací období u zaměstnavatele "prohlášení k dani", můžete si kromě slevy na poplatníka uplatnit i slevu na studenta.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ a SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
V roce 2013 jsem přispíval svým zaměstnancům na životní pojištění, penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. Bude tato složka osvobozena od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění?
V roce 2013 od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP osvobozeny:
§ 6 odst. 9 písm. p) ZDP - platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30.000 Kč ročně jako:
1. příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu nebo u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,
2. příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění, nebo
3. příspěvek na pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné,
K tomu však uvádíme, že nadlimitní příspěvky a částky pojistného u zaměstnance podléhají zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění. Zaplatí-li zaměstnavatel za zaměstnance ve zdaňovacím období 2013 v úhrnu více než 30.000 Kč, částky nad stanovený limit se posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, který musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc (ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem uhrazeny pojišťovně nebo penzijnímu fondu).
Můžeme poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaměstnanci, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění?
Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, resp. se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti.
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ
V roce 2013 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, v dubnu 2013 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce za částku 4.500,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Můžete. Pokud příjmy od druhého zaměstnavatele nepřesáhly v jednom měsíci 5 000,- Kč, byla z nich daň sražena zvláštní sazbou daně a příjmy, z nichž se daň sráží zvláštní sazbou daně, se do daňového přiznání nezahrnují.
V roce 2013 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. V červnu 2013 jsem si způsobil pracovní úraz a pojišťovna mi vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 8.000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Nemůžete, protože máte povinnost podat daňové přiznání. Příjmy od pojišťovny se v tomto případě pokládají za příjmy od druhého zaměstnavatele, a protože přesáhly hranici 5.000,- Kč, pojišťovna srazila zálohu na daň ve výši 15%. Tyto příjmy musíte zahrnout do daňového přiznání.
Do června 2013 jsem pracoval v zahraničí. Od září 2013 pracuji u jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?
Ne, pokud nejste nerezident ČR, vznikla Vám povinnost podat daňové přiznání, neboť v České republice zdaňujete své celosvětové příjmy. Tedy i ty ze zahraničí.
Do března 2013 jsem byl nezaměstnaný. Do konce října jsem pracoval u jednoho zaměstnavatele. Pak jsem byl opět nezaměstnaný. Mohu požádat o roční zúčtování?
O roční zúčtování můžete požádat zaměstnavatele, u něhož jste pracoval do konce října. I kdybyste neměl nárok na jiné slevy na dani, slevu na poplatníka jste uplatnil pouze za 7 měsíců, v ročním zúčtování Vám plátce však od daně odečte slevu za celé zdaňovací období.
V červnu 2013 jsem odešel do starobního důchodu. Do té doby jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?
Můžete. A jako již ve výše uvedeném dotazu, tak můžete uplatnit slevu na poplatníka v celé výši.
V roce 2013 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a prodal jsem chalupu, kterou jsem v uvedeném roce zdědil po rodičích. Rodiče chalupu vlastnili 10 let. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Můžete. Příjmy z prodeje nemovitostí jsou od daně osvobozeny, pokud mezi nabytím a prodejem uplyne 5 let, přičemž se do této doby započítává doba, po kterou nemovitost vlastnili vaši rodiče.
V roce 2013 jsem prodal garáž, kterou mi rodiče v roce 2010 darovali. Jinak jsem měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Mohu tedy požádat o provedení ročního zúčtování?
Případ je podobný, ale řešení není stejné. V případě darování se doba, po kterou nemovitost vlastnili rodiče, do vaší doby vlastnictví nezapočítává. Časový test 5 let jste proto nesplnil, nejedná se tedy o příjmy od daně osvobozené a máte povinnost podat daňové přiznání.
V roce 2013 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a za prodej starožitného obrazu jsem získal částku 50.000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Můžete, příjmy z prodeje movitých věcí jsou od daně osvobozeny. Výjimku tvoří motorová vozidla, lodě a letadla, a příjmy z jejich prodeje byste zdaňoval, pokud by doba vašeho vlastnictví před prodejem nepřesáhla jeden rok.
V roce 2013 jsem pracoval pouze u jednoho zaměstnavatele a obdržel jsem příjmy z pronájmu pozemků ve výši 8.000,- Kč. Mohu požádat o roční zúčtování?
Příjmy z pronájmu nemovitostí nejsou od daně osvobozené. Pokud přesáhly 6.000,- Kč, což ve vašem případě nastalo, máte povinnost podat daňové přiznání.
Můžu si v rámci ročního zúčtování uplatnit úroky z úvěru, který sloužil na druhé refinancování hypotéky na koupi domu?
Ano, tato skutečnost je zřejmá z Pokynu D-6, kde je uvedeno, že za bytovou potřebu lze považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) ZDP.
SOLIDÁRNÍ ZVÝŠENÍ DANĚ od roku 2013
Jsem poplatník se mzdou 150.000 Kč měsíčně, ale mám příjmy pouze ze závislé činnosti, vztahuje se na mne zvýšení daně o 7 % ?
Ano, tato změna ve způsobu zdanění nabyla účinnosti od 1.1.2013, a to na základě zákona č. 500/2012 Sb. Přičemž pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti je zohledněna již při výpočtu zálohy, a to na základě § 38ha (Solidární zvýšení daně u zálohy), kde je uvedeno:
(odst. 1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy.
(odst. 2) Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi
1. příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
2. 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tj. pro rok 2013 - 4 x 25.884 Kč = 103.536 Kč).
Dále upozorňujeme, že po konci roku jste povinen vypořádat svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání, tzn. plátce daně Vám nemůže provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
KOMPENZACE ODSTUPNÉHO
Je kompenzace odstupného zdanitelným příjmem ?
Od roku 2012 byl do zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti začleněn nový institut (§ 44b) tzv. kompenzace odstupného. Z dikce zákona o zaměstnanosti před rokem 2012 totiž plynulo, že při vzniku nároku na odstupné se posouvá výplata podpory v nezaměstnanosti o dobu, po kterou měl být bývalý zaměstnanec zabezpečen odstupným bez ohledu na to, zda bylo odstupné skutečně vyplaceno či nikoli.
Tím se někteří uchazeči o zaměstnání bez vlastního zavinění dostávali do situace, kdy byli po dobu několika měsíců zcela bez finančních prostředků, protože neměli odstupné ani podporu v nezaměstnanosti. Kompenzaci odstupného vyplácí místně příslušná pobočka Úřadu práce České republiky.
Kompenzace za nevyplacené odstupné je plněním z uplatňování nástrojů státní politiky zaměstnanosti, které je vypláceno ze zdrojů pasivní politiky zaměstnanosti. Kompenzace odstupného je proto jako nástroj státní politiky zaměstnanosti příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP.
Doporučit